V listopadu vstupuje do kin nový film o legendárním zápasníkovi Marku Kerrovi s The Rockem v hlavní roli. Film režíroval Benny Safdie, který předtím natočil skvělé snímky o lidech na hraně zběsilého New Yorku. Dobrý časy a Drahokam patří mezi uznávané a kvalitní filmy, z nichž vzešla pověst, že Safdieové jsou „noví Scorseseové“. Tentokrát se však Benny Safdie obešel bez svého sourozence Joshe a rozhodl se nám naservírovat náhled do života plného strastí jednoho z prvních MMA zápasníků ve Spojených státech amerických. Jde o další trefu do černého?
Dwayne Johnson se na festivalu v Benátkách rozvášnil, když na tiskové konferenci oznámil, že na příležitost hrát v něčem seriózním čekal dlouho a je připraven účinkovat i v dalších projektech podobných Mlátičce. Film vstoupí do českých kin až v listopadu, ale premiéra už proběhla v USA, Kanadě, Německu a dalších zemích, včetně Austrálie, kde jsem měl možnost film vidět. Bohužel, na Rockovo herecké znovuzrození nikdo příliš nechodí, a snímek je tak naprostým finančním propadákem. Stojí tedy za to navštívit kino, pokud chcete vidět Skálu zápasit v ringu?
Možná některé z vás zklamu, ale tenhle film není primárně o krvavých, adrenalinových zápasech, kde Mark Kerr nakopává každého, kdo se mu postaví do cesty. Safdie se k projektu staví s daleko větším citem – nechává nás nahlédnout do složitého života sympaticky klidného obra, který prochází těžkým obdobím po prohře v zápase a následné závislosti na lécích proti bolesti. K tomu se ještě tu a tam pohádá se svou manželkou, kterou hraje Emily Blunt. Dobrou zprávou je, že herecké výkony jsou skvělé – již zmíněná Emily Blunt je fantastická, ale všechny oči míří právě na samotného Dwayna Johnsona, který pod značným nánosem make-upu předvádí oscarový herecký výkon. Jeho ztvárnění Marka Kerra, muže jemné a citlivé maskulinity, je naprosto přesvědčivé a nedivil bych se minimálně nominaci na Zlatého plešouna za nejlepší herecký výkon letošního roku. Podle mého názoru jde o jeden z nejzapamatovatelnějších výkonů roku – po Seanu Pennovi v Jedna bitva za druhou. Scény domácích hádek mezi Markem a jeho ženou patří navíc k vrcholům téhle komorní sportovní oscarovky. A tady bohužel všechny chvály končí.
Naprosto chápu Safdieho rozhodnutí snímat Kerra co nejvíce zblízka, často s kamerou těsně za jeho zády, což vytváří intimní pohled na hlavní postavu a dává nám pocit, že jsme s ním všude. Režijně jde o dobře zvládnutý film, ale největší problém tkví ve scénáři. Film sleduje cestu bojovníka, který padl a musí znovu vstát – a nic moc navíc. Jako by se Safdie spokojil jen s náznaky Kerrových pochybností a vnitřních démonů, ale bál se zajet hlouběji pod povrch. Ve dvouhodinové stopáži jsem se zhruba po hodině začal svého kamaráda v kině ptát, jestli ten film bude o něčem alespoň trochu zajímavém a jestli se hlavní postavě dostaneme pod kůži. Odpověď zní: ne. Je mi opravdu záhadou, proč se Benny Safdie rozhodl natočit právě tenhle film o chlapíkovi, který – kromě toho, že byl slušný, ale občas doma vybuchl – není nijak zvlášť zajímavý. Ano, byl jedním z prvních MMA bojovníků, kteří stáli u zrodu organizace UFC, jak ji známe dnes, ale za mě je to prostě málo. Je to škoda, protože Safdie je schopný režisér a herci jsou perfektní. Bohužel, kromě skvělého hereckého výkonu Dwayna Johnsona nemohu najít téměř nic, kvůli čemu bych mohl lidem tenhle film doporučit.
Mlátička je režijně zvládnutý a herecky působivý film, ale závěrem si nedokážu představit, kvůli čemu bych měl hnát lidi do kina. Možná jen kvůli The Rockovi, protože ten opravdu předvádí nejlepší herecký výkon své kariéry.