Nový film Bugonia od řeckého šílence, režiséra Yorgose Lanthimose, dorazil do českých kin. Jeho dva roky starý snímek Chudáčci byl obrovským hitem, a tak se od Bugonie očekávaly jisté filmové kvality. Jedná se o další povedený kousek od mistra černého humoru, nebo už Lanthimos ztrácí dech?
Bugonia je remakem jihokorejské sci-fi komedie Save the Green Planet! z roku 2003, kterou jsem bohužel neviděl, ale údajně by měl být remake přímočařejší a dějově úspornější. V hlavní roli se opět objevuje — nepřekvapivě — Emma Stone, která si s režisérem zjevně velmi sedla, a my si tak můžeme znovu užívat skvělý film s jejím perfektním hereckým výkonem.
Z hereckého ansámblu se po Milých laskavostech vrací také Jesse Plemons, a scénář napsal Will Tracy, autor společenské satiry Menu z roku 2022. Příběh se točí okolo dvou konspiračních fanatiků, kteří unesou CEO velké korporace v domnění, že se jedná o mimozemskou bytost, a s cílem dostat se na její mateřskou loď a vést diskuzi o budoucnosti planety. Zní to jako něco, kde se mohl řecký bůh Lanthimos pořádně vyřádit, že? A výsledek skutečně dopadl více než obstojně.
Yorgos Lanthimos rozjíždí sklepní dialogovku mezi Emmou Stone a Jessem Plemmonsem za doprovodu temných, až apokalyptických tónů Jerskina Fendrixe, který s Lanthimosem spolupracoval už na Milých laskavostech a Chudáčcích. Právě jeho skvělý hudební doprovod navozuje pocit, že se civilizace opravdu uchyluje ke svému konci, zatímco naivní a hloupí fanoušci konspiračních teorií mučí chladnou šéfku korporace (kdo jiný by přece mohl chtít zničit lidstvo než šéfka velké korporace, že ano?), aby se dopracovali k pravdě.
Scénář filmu je opravdu chytře napsaný — děj nás drží v napětí až do samotného finále. Ano, zhruba v prostřední části se dočkáme menších zvratů, ale to zásadní promíchání karet přichází až v poslední třetině. Je to v zásadě klasický film Yorgose Lanthimose, který svým morbidním černým humorem poukazuje na mnohé aspekty současné doby. Zároveň se však nesnaží jednostranně moralizovat nebo stavět na jednu či druhou stranu, ale spíš se s úsměvem dívá, jak si divák zmateně vybírá, která postava je vlastně ta hodná a která zlá. Opět to dokazuje, že Yorgos patří mezi nejlepší filmové tvůrce současnosti.
Závěrem bych rád podotkl, že stále čekám na Lanthimosův ultimátní masterpiece. Vtipné je, že všem jeho filmům bych udělil hodnocení 8–8,5/10. Snad se brzy dočkám. Doporučuji všem vyrazit do kina — čeká vás neuvěřitelná zábava v honbě za pravdou. Užijte si ji.