Recenze: Avatar: Fire and Ash je nejslabším dílem série

James Cameron nás opět pozval na Pandoru. A i když je to návštěva, která v sále IMAXu bere dech a připomíná nám, proč vlastně milujeme velká plátna, tentokrát se nemůžu zbavit pocitu, že legendárnímu režisérovi začíná docházet palivo – nebo minimálně soudnost v tom, co všechno se do jednoho filmu vejde. Třetí Avatar je vizuálně opojný, technicky dokonalý, ale scénáristicky až nebezpečně rozbředlý.

Vizuální nirvána a ohnivý lid

Začněme tím, co Cameronovi nikdo neodpáře. Pokud jdete na Avatar: Fire and Ash kvůli technické stránce, dostanete přesně to, co očekáváte – absolutní špičku současného CGI a 3D, které nemá konkurenci. Design světa tzv. Ash People (lidí popela) je fascinující. Barvy jsou syté, ohnivé tóny v kontrastu s popelavou šedí vytvářejí vizuálně podmanivou atmosféru, která vás okamžitě pohltí. V IMAXu je zážitek natolik intenzivní, že máte chuť se těch poletujících vloček na plátně dotknout. V tomto směru Cameron stále sedí na trůnu a ukazuje všem marvelovkám, jak se dělá digitální svět, který působí hmatatelně.

Velkým příslibem byla nová záporačka Varang (Oona Chaplin). Jako vůdkyně Ash People do série vnáší úplně jinou energii – je charismatická, nebezpečná a představuje nový typ hrozby, který není jen o technologiích lidí, ale o vnitřním konfliktu samotné Pandory. Její postava je v první polovině filmu skvěle budovaná a dodává ději potřebné napětí.

Když se ambice utopí ve vatě

Jenže tady narážíme na první vážné trhliny. Film se snaží být obrovským eposem, ale paradoxně tím podráží nohy svým nejlepším prvkům. Varang je v poslední hodině trestuhodně upozaděná a ve finálním střetu dostane tak málo prostoru, až to diváka vysloveně zamrzí. Proč? Protože Cameron se rozhodl do filmu narvat tolik dějových oblouků a vedlejších linek, že výsledek působí překombinovaně a chaoticky.

S tím souvisí i stopáž, která útočí na hranici 200 minut. Řekněme si to na rovinu: je to moc. Film obsahuje obrovské množství vaty, která nikam nevede. Minimálně 30 minut materiálu by se dalo bez milosti vystřihnout a dynamice filmu by to jen prospělo. Problémem je i to, že se Cameron začíná opakovat. Scény „plavání s velrybami“ (Tulkuny), které nás dojímaly a fascinovaly ve druhém díle, jsou zde prakticky znovu. Působí to jako recyklát, který jen uměle natahuje čas. Přiznám se, že když došlo na scénu duchovního přemlouvání kytovců, měl jsem v sedačce kina chuť nahlas zařvat: „Pojďme se už konečně mlátit, sakra!“ Chvílemi se totiž zdá, že se film zastavil na místě a odmítá se pohnout k pointě.

Kde jsou ty Cameronovy „koule“?

Největší ránu ale recenze musí uštědřit scénáři v samotném závěru. Plukovník Miles Quaritch (Stephen Lang), který měl být tím nejvíc badass záporákem sci-fi historie, se ve finále zachová naprosto nesmyslně. Jeho rozhodnutí popírají vše, co jsme o něm dosud věděli, a divák tak odchází s prapodivnou pachutí v puse. Jako by se postava, kterou si Cameron piplá tři díly, najednou rozpadla pod rukama jen proto, aby mohl děj pokračovat dál.

Zatímco první Avatar byl revolučním dobrodružstvím, které nám vyrazilo dech novým světem, a The Way of Water dokázala i přes svou délku prodat emočně silnou rodinnou ságu s dechberoucím finále, Fire and Ash působí jako nejslabší článek řetězu. Ve srovnání s dvojkou, která nás dokázala upřímně dojmout a udržet v napětí o osud každého člena rodiny, tady emoce kloužou jen po povrchu. Máme tu sice technicky precizní akci, ale chybí jí ty drsné a osudové momenty, které dělaly z předchozích dílů nezapomenutelnou jízdu. Režisér jako by tentokrát ztratil své pověstné „koule“ a místo toho, aby sérii posunul někam dál, začal se točit v bezpečné, mírně nudné a až příliš povědomé smyčce, která už nedokáže vyvolat ten stejný úžas jako minule.

Materiál začíná vykazovat známky únavy a repetitivnosti. I když je to pořád nadstandardní podívaná, kterou v televizi nedoceníte, poprvé v životě u této série cítím, že méně by bylo více. Doufám, že Cameron už další dily točit nebude, protože se zdá, že Pandora už vydala všechno své tajemství a teď už se jen nastavuje čas.

Závěrečné shrnutí

Avatar: Fire and Ash je technický triumf a vizuální hostina, která v IMAXu vypadá božsky. Charismatická Varang a unikátní design popelavého světa jsou jasnými body k dobru. Bohužel je ale film pohřben pod nánosem zbytečné vaty, nelogickým chováním Quaritche a pocitem, že to samé (a lépe) jsme viděli v předchozích dílech. Je to poctivých 6/10, ale od Camerona jsme zvyklí na jinou ligu.

Moje hodnocení: 6/10