Seriál Stane se něco hrozně špatného vstupuje na scénu s ambicí zneklidnit, rozložit divácká očekávání a nabídnout zážitek, který není založený na odpovědích, ale na pocitech. A minimálně v první polovině se mu to daří téměř bezchybně. Je to přesně ten typ audiovizuálního díla, který vás vtáhne ne tím, co říká, ale tím, co ve vás vyvolává.
Inspirace Lynchem a Kaufmanem
Úvodní epizody fungují jako mimořádně sebevědomé stylistické cvičení. Tvůrci zde pracují s fragmentovaným vyprávěním, narušenou časovostí a záměrnou narativní nejasností. Výsledkem je intenzivní, znepokojivá atmosféra, která diváka neustále drží v nejistotě.
V těchto momentech lze cítit silnou inspiraci tvorbou Davida Lynche, především v práci s podprahovým napětím a pocitem „něčeho špatného“ skrytého pod povrchem reality. Zároveň se nabízí srovnání s poetikou Charlieho Kaufmana, zejména v rovině narativní dekonstrukce a práce s identitou postav.
Seriál v této fázi nevede diváka za ruku. Naopak – nutí ho aktivně interpretovat, pochybovat a skládat si významy z náznaků. Právě tato otevřenost a ochota riskovat činí první polovinu výjimečnou.
Čtvrtá epizoda odkrývá karty
Zásadní zlom přichází ve čtvrté epizodě. Tvůrci se rozhodnou opustit dosavadní strategii nejednoznačnosti a začnou jednotlivé motivy konkretizovat. Surreálné vrstvy ustupují do pozadí a do popředí se dostává jasně definovaná hrozba – prokletí zosobněné Smrtí.
Důležité ale je, že kvalita v tomto bodě nijak zásadně neklesá. Seriál sice přechází do čitelnější roviny, ale stále si drží silnou atmosféru, vizuální konzistenci i přesvědčivé herecké výkony. Jinými slovy – už to není tak čistě neuchopitelné jako na začátku, ale pořád je to velmi funkční a nadstandardní žánrová podívaná.
Změní se spíš způsob, jakým seriál působí. Divák už není tak ztracený, ale dostává pevnější půdu pod nohama. Pro někoho to může znamenat menší intenzitu, pro jiného naopak větší vtáhnutí do příběhu. V každém případě si seriál ještě drží kontrolu nad tím, co dělá.
Slabé poslední dva díly a ztráta tempa
Zásadní problémy přicházejí až v posledních dvou epizodách. Právě zde se začíná naplno projevovat, že seriál nedokáže udržet tempo ani směr, který si sám nastavil.
Tempo vyprávění se zpomaluje způsobem, který už nepůsobí hypnoticky, ale spíše únavně. Děj se místy cyklí a jednotlivé situace ztrácejí dramatickou naléhavost.
Problematická je i práce s postavami. Jejich jednání, které dříve působilo jako součást širšího, záměrně neuchopitelného obrazu, začíná být v závěru vnímáno jako nelogické či účelové. Postavy se místy chovají až otravně, jako by sloužily spíš potřebám scénáře než vlastní vnitřní logice.
Tento posun je o to výraznější, že kontrastuje s precizností úvodních epizod. Seriál, který na začátku působil jako plně kontrolovaný chaos, ke konci ztrácí jistotu v tom, kam vlastně směřuje.
Finále bez katarze
Samotné finále představuje nejslabší článek celého projektu. Navzdory širokému prostoru pro kreativní řešení se tvůrci uchylují k relativně konvenčnímu a překvapivě bezpečnému zakončení.
Ano, potoky krve fungují. V rovině gore zůstává seriál intenzivní, fyzický a v rámci žánru poctivý. Jenže právě v momentě, kdy by měl přijít silný emocionální nebo myšlenkový dopad, se nic zásadního nestane.
Výsledkem je paradox: seriál, který začínal jako znepokojivá, lynchovská noční můra, končí jako poměrně banální žánrová jízda. Místo pocitu, že jste viděli něco výjimečného, zůstává spíš dojem lehce nadprůměrné „streamovací“ produkce – něco, co se víc blíží běžné netflixovce než odkazu Twin Peaks.
A to je na tom možná největší škoda.
Verdikt
Stane se něco hrozně špatného je ukázkovým případem projektu, který začíná jako výjimečný a končí jako „pouze“ solidní. První polovina představuje mimořádně silný artový horor s výraznou autorskou vizí a schopností pracovat s diváckou nejistotou. Druhá část si kvalitu ještě chvíli drží, ale v závěru nedokáže plně využít potenciál, který si sama vytvořila.
Výsledkem je dílo, které stojí za pozornost, ale zároveň zanechává pocit promarněné příležitosti, jelikož já se nebráním novodobým divnostem, potom co nás mistr Lynch před pár lety opustil.
Seriál je ale velkým hitem, tak můžeme jen doufat, že druhá série půjde ještě o něco dál. Nechme se překvapit.